U10 - SuperCup

Sobota 11. května 2019 - areál Hroch, Brno

Dnes se "ježčí desítky" zúčastnili Stříbrného Super poháru - vstupní brány na vrcholnou akci, na Zlatý Supercup v Praze. Do Brna jsme vyrazili v nejsilnější sestavě, kterou jsme mohli postavit, tak jsme byli plni očekávání...

Prvním soupeře ve skupině byli hráči Olympia Blansko. Oba týmy se do sebe zakously opravdu tvrdě a předvedly pěkný baseball. Kluci z Blanska ale měli více štěstí a několika solidními odpaly stav zápasu otočili ve svůj prospěch. Naše obrana byla dobrá, ale zradila nás pálka. I pálkaři, kteří na tréninku odpálili každý míček, se v zápase nemohli prosadit. Díky tomu jsme odcházeli z pole poraženi 5:8. Možná, že zápas by měl dramatičtější konec, kdyby si nezkušený rozhodčí všiml, že při odpalu Ády Kohouta, při stavu 1 aut a dvě obsazené mety, došlo k interferenci zadáka Blanska, takže by situace byla hodně blízká vyrovnání, ale ...

Do druhého zápasu jsme nastoupili proti brněnským Drakům White. Byli to mladší, no hlavně menší kolegové svých kamarádů z "áčka". Tento tým jsme minule porazili, ale koučové naše hráče nabádali, aby soupeře nepodcenili. A opravdu, malí dráčci hráli mnohem lépe a byli nám velmi vyrovnaným soupeřem. Ale i tak jsme hned od začátku celý zápas vedli k vítěznému konci. V příjemné atmosféře jsme nakonec vyhráli 5:1. Ale opět si neodpustím malou poznámku: tento turnaj považuji za dosti důležitý, nabízí opravdu možnost "postoupit do Prahy" a zahrát si s výběrem týmů z celé republiky..., proto mi je záhadou, že rozhodčí opět nezvládl svou roli a při našem útoku, za stavu: obsazené dvě mety, Adam Kohout odpal do vnějšího pole k plotu (míč v poli, ve hře), Áda obíhá homerun, ale rozhodčí mu uznává pouze 2. metu. Samozřejmě, na výsledku to nic moc nezměnilo, ale hráči tu "křivdu" cítí.

Třetí zápas jsme sehráli s Hrochy B. Opět je to tým, který jsme minule porazili. Ale tentokrát bylo vše jinak. Pokud jsme do teď hráli se soupeři vyrovnané partie, teď se nám to vůbec nepovedlo. Naše pálka nestála za nic, obrana byla děravá a pomalá, takže každý trochu podařený odpal soupeře jsme nedokázali zastavit. Přišla i krize mezi samotnými hráči, kdy se v dugoutu sami mezi sebou psychicky rozložili! Ani snaha koučů o uklidnění týmu a vzchopení se, nepomohla. Zápas jsme jen a jen svou vlastní hrou prohráli 4:14. Bylo to velké zklamání, i pár slziček skanulo...

Pak přišel poslední zápas, kdy jsme se postavili favoritům naší skupiny - Nuclears Třebíč. Náš tým se poučil z minulého zápasu a začal hrát krásný baseball. Soupeř čelil povedeným odpalům, útočné hře na metách a na druhé straně, v obraně, nádherné souhře našeho vnitřního pole a jednoduchým autům. Opravdu, stačilo nám zahrát solidně ve vnitřním poli, protože drobní třebíčští pálkaři dál neodpálili... Celý zápas spěl do vítězného konce pro naše zeleno-žluté barvy. Za stavu 5:3 pro nás se něco podivného stalo: pálkaři Třebíče nějak povyrostli (!) a najednou nám několikrát "vyčistili" vnější pole. Bohužel, zde jsme předvedli dvě chyby, které ve finále způsobily zvrat v zápase a vítězství 5:7 tak nějak divně připadlo našemu soupeři.

Díky třem prohrám a pouze jedné výhře jsme ve skupině obsadili 4. místo a postup na Zlatý Supercup se nám vzdaloval. Ještě jsme doufali, že dovednostní soutěže Masters (homerunový běh, hod a odpal do dálky a především souhra vnitřního pole) by s výsledným pořadím mohly zamíchat. Masters se nám velmi povedly, ve všech disciplínách jsme mezi všemi týmy obsadili 6. místo, ale k postupu nám to už nepomohlo...

Myslím si, že jsme odehráli velmi pěkné zápasy (krom třetího proti Hrochům), předvedli jsme krásnou souhru a baseballové dovednosti, ale soupeřům se vedlo také dobře. Proto jsme na postup nedosáhli. Díky koučům, díky hráčům, díky za krásný baseball.
Pavel Průcha